Mobilní platforma byla dlouho považována za místo, kde se klasické herní žánry nemohou prosadit. Čas ovšem ukázal, že na mobilech se dá hrát prakticky cokoliv, jenom to chce mírné vylepšení, respektive přizpůsobení dotekovému ovládání. Do žánru FPS tak na mobilech nenápadně vplulo automatické střílení (např. Unkilled), do žánru závodních her pak třeba automatické přidávání plynu (např. Need for Speed: No Limits) atd.
I v případě Xenowerk může bystré oko zachytit pár drobných zjednodušení, která jdou právě na vrub dotekové platformy. Xenowerk totiž spadá do žánru tzv. „twin stick shooter“, tedy stříleček viděných pohledem shora a ovládaných za pomoci obou analogových páček. Pokud k mobilu nemáte zapojený gamepad, chybí vám hmatová odezva, což může být problém. Samozřejmě pokud ho nevyřešíte tak elegantně, jako Pixelbite.Hurá na příšery
Hry z žánru twin stick shooter byly vždy považovány za etalon napětí a frenetické akce a Xenowerk pro Android toto označení kvituje. Ačkoliv se na vás v průběhu hry nesypou stovky nepřátel najednou, hratelnost je velmi rychlá a často zcela frenetická. Potvory se na vás totiž často sesypou dosti nečekaně a prakticky odkudkoliv a i pokud jdete velmi opatrně, nezabráníte velmi rychlým výpadům ve chvílích, kdy vás spatří.
Některé příšery jsou navíc trvanlivější a celkově silnější, takže před nimi musíte rychle ustupovat a pálit to do nich pod parou třeba i půl minuty. Když se do toho přidají malé, ale přitom velmi rychlé mršky, nebo středně silné, které metají ohnivé koule, máte se co otáčet. Míchání potvor přitom není nijak výjimečné – ze hry je na každém kroku cítit, že tvůrci během návrhu úrovní i kompletování nepřátelských jednotek přemýšleli. Často se tak mění způsob i tempo útoků a to je opravdu velmi osvěžující.
Zbraňový arsenál je široký
Tempo útočných, respektive obranných výpadů se mění také v závislosti na zbrani, kterou zrovna máte v ruce. Hráč si do hry může vzít celkem dva kousky, mezi nimiž může rychle přepínat ťápnutím na ikonku výměny. To je jedním z prvních povedených přizpůsobení dotekovým zařízením. Ale zpět k samotným zbraním.
Zbraně si stejně jako brnění můžete vybírat před misemi. K dispozici je přitom hromada kousků, jejich výběr je podmíněn pouze jedinou věcí – musíte je vlastnit, respektive zakoupit si je za peníze, které vyděláváte za plnění misí.
V muničním skladu jsou k dispozici útočné pušky, granátomety, plazmové zbraně, laserové zbraně a další vymoženosti. Každá z těchto zbraní má tři ukazatele – ničivost, rychlost opakování a nakonec i přehřívání. Některé zbraně tak nepřátelům uštědří velké zranění, ale pak budete čekat, než se znovu nabijí, jiné jsou méně ničivé, ale zase je prakticky nenabíjíte atd.
Zbraně mají vlastní levelovací systém, každý z pokročilých nepřátel pak na různé zbraně jinak reaguje. Proto je třeba zkoušet, pravidelně obměňovat i zajeté strategie, protože se vám docela s přehledem může stát, že v pozdějších levelech narazíte na nepřítele, který vás s vašimi současnými zbraněmi prostě přejede. Na druhou stranu – pokud zemřete, můžete se nechat respawnovat na tom samém místě. Jenže to znamená menší odměny a tudíž i menší radost z dobře odvedené práce.
Zbraňový arzenál, nutné levelování zbraní (které z dřívějšího plivátka klidně udělá prvotřídní kanón), ale i rozdílnost nepřátel a respawnovací systém mě bavil. Nabízí dostatek výzev i motivace, ale přitom vás zbytečně nestresuje tak, jak to dělají některé další hry. V podstatě máte pořád lehký pocit vítězství, i když někdy je tento pocit mnohem intenzivnější (takže se kvůli němu stále dostatečně snažíte).
Motivace číslo 2
Když jsme u té motivace, další skvělou pobídkou k lepším výkonům je možnost srovnávat své výsledky z jednotlivých levelů s ostatními hráči nebo výhradně se svými přáteli. V každém levelu se vám totiž počítá čas, úspěšnost střelby, násobící ukazatel i celkové skóre. Z toho si pak vyberete to podstatné a už to může jet: „Ty jsi desátý level nedokázal dát pod dvě minuty?“ No vždyť to znáte.
Jen tak mimochodem – levelů je ve hře 70 – první je prostředí laboratoře (10 úrovní), druhá je vojenská budova (20 úrovní), třetí je továrna (20 úrovní) a poslední čtvrtá vás zavede do rozestavěného prostředí (posledních 20 úrovní). Úrovně se samozřejmě odemykají postupně, přičemž pro každý nový set úrovní potřebujete určitý počet hvězdiček, takže pokud vás ke znovuhratelnosti nedonutí perfektní level design a napětí, toto určitě zabere – alespoň v pozdějších prostředích, neboť v nich je hvězdičkový pres docela citelný.
Twin stick shooter pro Android, která vám padne do ruky
Ačkoliv Xenowerk nešetří nijak zvlášť s obtížností, hra vůbec není frustrující. Může za to již dříve představená funkce výměny zbraní i velmi solidně vyřešený zbytek ovládání. Virtuální analogové páčky stačí namáčknout a následně s nimi již rejdíte třeba po celé obrazovce, takže nepotřebujete přehmatávat zpět, abyste se už konečně otočili.
Co se týče ovládání, do hry se vměstnalo tlačítko pro otočení obrazovky ve směru, kam postava aktuálně míří. To je hodně šikovné, protože člověk má toto tlačítko pořád při ruce, takže a i když mu zrovna teče do bot, nemusí mířit například zleva doprava, ale prostě se rychle přepne.
V souvislosti s ovládáním nakonec musím vzpomenout ještě jednu perfektní maličkost. Tvůrci do hry zabudovali laserové zaměřování, což znamená, že vlastně neustále vidíte, kam postava aktuálně míří. Ani si nedovedete představit, jak to člověku dokáže ulehčit situaci! Laserové zaměřování navíc vzhledem k lehce futuristickému zasazení a potemnělému, tu a tam zakouřenému, nebo radiací zamořenému prostředí do hry sedne i po výtvarné stránce, takže dobrý.
I těm nejošklivějším příšerám to děsně sluší
Když už jsme u té výtvarné stránky, musím autory z Pixelbite pochválit. Je cítit, že grafici si s touhle hrou opravdu vyhráli. Každý nepřítel je vysoce nápaditý, každý vás svým zjevem překvapí a dost možná také pobaví, nebo dokonce pohorší. Obecně pak musím říct, že takovou paletu nápadů jsem ve hrách, natož pak v těch mobilních, už dlouho neviděla. A pozadu nezůstává ani muzika, která krásně podkresluje dění na obrazovce.
V Xenowerk nemusíte zachránit svět
Jediné, co mě v Xenowerk trošku zklamalo, byl příběh. Ten se omezuje na několik strohých vět během přesunu do nového prostředí. Samozřejmě od akčních her tohoto druhu nelze čekat příběh, na nějž kvůli vycizelovaným pasážím a složitým rozuzlením nejrůznějších zápletek budete vzpomínat ještě za deset let, jenže v tomhle případě je to opravdu málo i na akční hry – skoro to vypadá, jako by příběh psala sekretářka, nebo obchodní ředitel v pauze na oběd.
Zkrátka a dobře, příběh vás vůbec nebude zajímat, brzy ho začnete ignorovat a hru brát jako soustavu několika misí, které je třeba rozstřílet. Zda vám to bude stačit, musíte posoudit sami.
Xenowerk je jedna z nejlepších stříleček pro Android
Xenowerk mě příjemně překvapila. Podobně jako další akční hra od Pixelbite, Space Marshals, míchá velmi pěkné kulisy s vycizelovanou hratelností, která je v tomto případě opravdu akční, až frenetická. K tomu přidává solidní ovládání, hromadu možností co do výběru zbraní a nakonec i světové žebříčky, které hráče dostatečně motivují (zvlášť pokud do nich přizvete své přátele).
Xenowerk
Hratelnost - 97%
Grafika - 95%
Hudba a zvuk - 91%
Originalita - 91%
94%
Pecka!
Vzrušující twin stick shooter hra pro Android. Nabízí skvělé ovládání, hromadu zbraní a levelů, v nichž se můžete pořádně vyřádit.