(Recenze) Need for Speed: No Limits – Nasedněte do auta a nechte všechny za zády

Zatímco netrpělivě čekáme na „velkou“ hru ze závodní stáje Need for Speed (za pár týdnů na konzolích nové generace, na začátku roku i pro počítače), dostává se nám do ruky mobilní titul Need for Speed: No Limits. A světe div se – přináší si s sebou stejné ingredience, na jaké jsme v sérii Need for Speed zvyklí. To znamená napínavé závody našlapaných automobilů a to v přenádherné grafice.

Ještě předtím, než se vůbec pustíme do samotné recenze, její obsah rychle shrnu. Pokud patříte mezi milovníky rychlých kol a benzinu, tuhle hru si prostě nemůžete nechat utéct. A to nejen kvůli tomu, že je k dispozici zdarma, ale hlavně kvůli tomu, že je u ní děsná zábava.

Limity závodní hry Need for Speed: No Limits

Jak jsem předeslala v úvodu článku, Need for Speed: No Limits je závodní hra, přičemž bychom ji mohli zařadit spíše mezi závodní arkády. I přestože se ve hře setkáte hned se 30 reálnými (a plně licencovanými) závodními vozy, jízdní model není zcela věrný.

Arkádový závodní model se zde samozřejmě vyskytuje zcela záměrně, a co je ještě lepší – je tak dobře vyvedený, že vás bude velmi bavit. Každý z třiceti představených automobilů má samozřejmě svoje specifikace. Vaše první Subaru BRZ je na poměry ostatních ve hře představených automobilů poměrně líné, pokročilejší Ford Mustang GT, Mercedes-AMG GT, nebo McLaren 650S ale jedou jako blázen.

Rychlá jízda ovšem není vždycky jenom ku prospěchu věci. Ačkoliv tato kratochvíle dokáže do žil pumpovat adrenalin, může být dosti ošidná. Rychlejší automobily totiž vyžadují rychlejší postřehy, preciznější driftování a vyjíždění ze zatáčky. Tyto principy jsou sice na elementární úrovni zcela jednoduché, ale jejich úplné ovládnutí vyžaduje nějaký ten trénink.

Možnosti a ovládání Need for Speed: No Limits

Zatáčení probíhá – pro potřeby mobilní platformy – zcela ideálně. Dotekem na levé nebo pravé straně displeje dojde k zatočení na danou stranu, přičemž platí, že čím déle se obrazovky dotýkáte, tím déle váš automobil příslušným směrem zatáčí. A velmi podobně je to i se zbylými dvěma aktivitami – spouštěním nitra a driftováním.

Pokud chcete spustit nitro a jet po omezenou dobu rychleji, stačí potažení směrem nahoru přes automobil. Ke spuštění nitra ale potřebujete mít plný zásobník, který si zvyšujete činnostmi, jako jsou skok přes skokánek, blízké minutí jiného automobilu nebo driftování.

Driftování, tedy jízdu ve smyku, potom vyvoláte přejetím směrem dolů přes automobil. V tomto módu potom precizně smykujete klasickým zatáčením, i když za specifických podmínek – automobil během driftování po vozovce klouže dveřmi vpřed, což znamená možnost pohodlného vyjetí i ostřejší zatáčky, kterou byste klasickou jízdou neprojeli (neboť byste skončili ve svodidlech).

Ačkoliv je základní ovládací schéma dosti jednoduché, dají se s ním vykouzlit divy. Především schopnost driftování společně s přesným spouštěním nitra je pro dobré výsledky zcela zásadní. Jakmile si hru trošku oťukáte, zjistíte, že si se smykováním můžete patřičně pohrát a skloubit ho s rychlým vyjížděním ze zatáček za pomoci nitra, což je zcela okouzlující praktika. A nejen z diváckého hlediska.

Ovládání a vůbec pocit z jízdy je velmi uspokojující a (možná se budu opakovat) také vysoce zábavný. A navíc vám dává prostor na to se neustále zlepšovat, za což samozřejmě mohou upgrady, lepší a lepší automobily a především – neustále se zlepšující soupeři.

Spíše sprinty než vytrvalostní okruhy

Každý automobil, který si odemknete sesbíráním dostatečného množství příslušných kartiček, má celkem 6 částí, které můžete zlepšit (motor, turbo, převodovka, kola, vestavěný počítač a nitro). Každá tato část má navíc další dvě, tři a více možností, kterak je lze upgradovat, přičemž každá tato možnost vyžaduje speciální součástku. Tu samozřejmě můžete vyhrát buď v závodě, nebo ji s trochou štěstí otevřete v bonusové krabici.

Tímto způsobem se do hry dostávají mikrotransakce, které jsou opravdu ideální. Ovšem pouze v tom případě, že se uvolíte hrát jen několik minut denně. Ačkoliv si závoděním můžete vysloužit docela dost součástek, hra vás omezuje ještě časem, respektive benzinem. Každý odehraný závod totiž spotřebuje jednu, dvě nebo tři jednotky, přičemž v zásobě jich máte jenom deset. Jakmile dojde k jejich vyčerpání, musíte počkat… a nebo si benzin doplnit skrze mikrotransakce.

Skrze mikrotransakce si samozřejmě můžete doplnit i chybějící součástky, jednotlivé díly a samozřejmě i automobily. Automobily jsou přitom ve free-to-play prodejním modelu zabředlé asi nejvíce, neboť jejich odemčení vyžaduje sesbírání několika stejných kartiček. V případě pokročilejších automobilů jako jsou Lamborghini Aventador nebo Pagani Huayra je těchto kartiček třeba sesbírat rovných 35. To už je opravdu hodně, takže si platbou dost možná pomůžete. A nebude to chyba. Zrovna v tomto případě jsou mikrotransakce docela umírněné. Hra vás nechá bavit se i bez placení a případné utrácení dává smysl, neboť vám přinese opravdu bonusové předměty. A to prosím pěkně říká člověk, který free-to-play hry nemá zrovna v lásce.

Projížďka autem hned v několika módech

Tvůrci Need for Speed: No Limits předznamenali, že vedle desítek automobilů a stovek upgradů do hry zakomponovali také hromady tratí a zábavy. Různých výzev a závodů by ve hře mělo být téměř až k 1 000, což je úctyhodné číslo, zvlášť když si uvědomíme, že Need for Speed: No Limits neminou ani denní výzvy, které tuto částku ještě podstatně navýší.

Ve hře je tato hromada závodních příležitostí rozstrkána do několika částí včetně hlavní příběhové mise (Underground), série závodů příslušných k určitému automobilu (Car Series), turnajů (Tournaments) a speciálních závodů (Special Events). Mezi těmito závody obvykle kličkujete podle potřeby – všechny se rafinovaně doplňují, takže je postupně projdete všechny (alespoň pokud jste se za hru rozhodli neplatit) – součástky a peníze se totiž vždycky hodí, neboť často záleží doslova na každém bodíku.

Obecně vzato, výběr závodů i jednotlivé tratě jsou pestré a nudit se opravdu nebudete.

Hra na drsňáky

Stejně jako jakoukoliv jinou Need for Speed hru i mobilní Need for Speed pro Android doprovází příběh. Ten je přitom – stejně jako v jakékoliv jiné Need for Speed hře – naprosto primitivní v tom smyslu, že si vystačí jen s několika větami, které závody drží pohromadě jen horko těžko. Věty sestávají z takového toho klasického hecování, jako například: „Hej ty, nikdy mě nedoženeš. Pokud ano, sežeru tvoje trencle“ atd.

Tento druh příběhu ovšem k závodním hrám tak nějak patří, nebo jsme si na tu bídu v tomto tipu her prostě už zvykli, neboť nám zatím nikdo neukázal, že by to mohlo jít i jinak. Za příběh tedy body strhávat nebudeme, i když jsme jednotlivé hlášky už po dvou hodinách hraní pravidelně přeskakovali.

Lesk Need for Speed nezná mezí

Je téměř až s podivem, kam autoři Need for Speed: No Limits dokázali vytáhnout grafiku hry při zachování plynulosti i na velmi slabých zařízeních s 1 GB paměti RAM. Tratě, nebo spíše prostředí, kam jsou zasazeny, jsou velmi pohledné a všechny automobily se patřičně blyští, do čehož tu a tam vstupují pěkné odrazy slunce, nebo například kapky deště. Některé screenshoty z jízdy byste si tak klidně zarámovali a dali nad postel, tak to téhle hře sluší. Na druhou stranu, s úplnou špičkou v podobě Real Racing 3 se srovnávat nemůže. Jenže Real Racing 3 zase na slabých mobilech moc neběží.

Závodit, nebo nechat být?

Need for Speed: No Limits je skvělá závodní arkáda s perfektním a vysoce zábavným jízdním modelem, kterou zdobí velmi slušné vizuální provedení a vyvážený free-to-play model. Jinými slovy řečeno, pro závodní nadšence je toto tzv. „must have“.