Přiznám se, že tzv. time-management hry mi ještě před pár dny evokovaly pouze takové ty holčičí simulátory, ve kterých jste pekli maso a housky a potom jste z nich na čas kompletovali hamburgery. Asi nemusím dodávat, že jsem tyto hry považovala za méně cenné prkotiny určené pro casual hráče. Jenže potom přišel Quaser a všechny moje předsudky šmahem roztrhal na cucky.
V Quaser se dostáváte na vesmírnou loď jménem Quaser. Záhy se dozvídáte, že se jedná o jednu ze dvou lodí, které byly ze Země vyslány na Mars, aby odkryly tajemství zmizelé lodi Demeter. Problém je, že přibližně v polovině letu začala mít Quaser problémy technického rázu. Kvůli nim vás palubní počítač probudil z cryo spánku. A teď začíná váš turnus (pokud jste četli sci-fi román Turnus, víte přesně, o čem mluvím).
Před vámi je tedy problém – v energetickém jádru dochází energie, palubní počítač nefunguje na 100 % a postupně se pokazí snad všechno, na co si vzpomenete a to včetně výrobny kyslíku, který je pro přežití vaší vlastní osoby nezbytně důležitý. A tak začnete hasit problémy.
V první řadě postupujete podle rozepsaných úkolů. Tu vypnete zásobník kyslíku, tady restartujete serverovnu a nakonec k tomu přidáte upgradování elektrického modulu. Jenže brzy zjistíte, že mimo zadaných úkolů budete lodi muset zajistit dostatek dalších prostředků, aby nedošlo k úplnému sesypání systému.
CO KDYŽ DOJDE VŠECHNA ELEKTRIKA?
Věc se má tak. Jako v každé správné strategii má Quaser tři základní suroviny. V první řadě se jedná o elektriku, která všechno napájí. Dále je to výpočetní výkon vašich počítačů, které všechny důležité operace v lodi zpracovávají. A nakonec se jedná o body výzkumu.
Zajímavá je práce se surovinami a jejich chování. Zatímco body výzkumu fungují klasickým způsobem, elektrika a výpočetní výkon jsou trošku odlišné. Maximální výpočetní výkon udává, kolik zároveň můžete mít spuštěných výpočetních úkolů a kolik napojených a upgradovaných zařízení, aniž by došlo k přetížení počítačů. Jakmile výpočetní výkon využijete na více jak 80 %, začne se ve velkém spotřebovávat energie. Zvýšený výpočetní výkon proto lze využívat pouze nárazově a to jen po omezenou dobu v závislosti na vaší zásobě elektrické energie.
Elektrika se skladuje do maximální kapacity baterií. To znamená, že v základu máte například 10 000 jednotek, po upgradu jednoho bateriového modulu pak maximální zásoba energie vzroste na 20 000 jednotek atd.
Celková zásoba energie je velmi omezená i v případě, kdy reaktor i všechny baterie upgradujete na maximum. Produkce elektrické energie (respektive její celkový objem v lodi) se pomalu snižuje, neboť společně s tím, jak upgradujete určité moduly (například řídicí centrum), zvyšujete náročnost na výpočet i celkovou spotřebu.
Z toho vyplývá, že každý krok musíte provést s ohledem na aktuální výpočetní výkon vašich počítačů a zásobu elektrické energie. Kvůli těmto komoditám člověk musí plánovat a všechny kroky si dobře naplánovat, aby nedošlo k jejich překrývání, a tím pádem ke zbytečnému zatěžování a vysávání energie.
Potřeba správného rozvržení a průběžného udržování a upgradování i v případě, že právě teď nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí, se samozřejmě neustále zvyšuje. V prvních několika dnech vám hra toleruje určité výkyvy, ale postupně je surovin stále méně. A tak stále častěji bruslíte na tenkém ledě. Když se potom něco nenadále pokazí, riskujete výběrem jakékoliv možnosti, což je prostě super. I když je hra v podstatě statická – to znamená, že v ní přepínáte v několika oknech, kde maximálně bliká nějaká kontrolka – díky této herní mechanice je velmi napínavá.
To se mi třeba stalo, že se pokazila výrobna kyslíku a zároveň i skleníky. Proto jsem rychle dala upgradovat oba moduly – bohužel, jak vteřiny ubývaly, elektrická energie mizela a já jsem brzy zjistila, že zásob nemám dost. Na to jsem musela okamžitě zareagovat tím, že jsem zrušila upgradování jednoho z modulů a potom se modlila, aby mi vydržela zásoba kyslíku do té doby, než druhý modul zrestartuji. Bylo to o vous, ale vyšlo to a já po napínavých chvílích zažila ten příjemný pocit uklidnění a vítězství. U klasické time-management hry asi nic takového nehrozí, ale jak už jsem řekla, Quaser je jiný.
VESMÍR JE NEKONEČNÝ
Když si tak v poklidu plujete vesmírem a náhodou se vám povede zažehnat nějaký ten problém, jste zase o krok dále rozřešení, o co tady vlastně jde. Chvíli předtím, než se průzkumná loď Demeter dostala na oběžnou dráhu Marsu (a než se zcela odmlčela), vyslala k Zemi šifrovanou zprávu.
O tajemství v ní obsaženém zatím nic nevíte. Postupně se ale dozvídáte všechny nezbytnosti a nakonec narazíte na tajemství větší než tajemství, které obestíralo zprávu předtím. Prozrazovat, co tímto tajemství je, by pochopitelně nebylo správné. Příběh, ač je vyprávěn palubním počítačem pouze v rámci několika krátkých vět, je jedním z hlavních tahounů Quaser. Budete se muset spokojit s tím, když vám slíbím, že stojí za to!
TAHLE ANDROID HRA JE PROSTĚ PERFEKTNÍ
Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že Quaser je nejlepší time-management hra pro Android. Pokud máte alespoň trochu rádi vesmír a strategické hry vám nejsou cizí, určitě si tento titul užijete plnými doušky.
Ačkoliv jsem time-management hry dříve brala jako žánr, který není vhodný pro hardcore hráče, díky Quaser jsem musela svůj postoj k těmto hrám změnit. I time-management hry mohou být na vysoké úrovni – to znamená napínavé, se zajímavým příběhem a bez neustálého opakování hodného spíše hrám pro opice.
Quaser
Hratelnost - 90%
Grafika - 85%
Hudba a zvuk - 96%
Originalita - 99%
93%
Pecka!
Tahle hra obrací význam žánru time-management her v dobrém slova smyslu. Je napínavá, zábavná a ještě vám odvypráví zajímavý sci-fi příběh.