Pokud si myslíte, že jsou války výhradním produktem dnešní doby, jste na omylu. Šarvátky mezi lidmi patřícími do rozdílných kmenů tu byly odnepaměti. Bojovníci se mydlili o to, kdo získá nadvládu nad územím a tudíž i výhradní právo na tomto místě lovit, nebo ho dokonce spravovat, aby kmenu přinášelo více surovin.
A na tomto prastarém principu, kdy jeden kmen rozšiřuje svoje působení invazí, je založená nová strategická hra pro mobily. Jmenuje se Battleplans a první, čím vás upoutá, je její neskonale uhrančivá grafika. Naštěstí to u ní nekončí, ale začíná.
Když jsem Battleplans poprvé viděla, odhadla jsem její vývojáře na Ubisoft. Je totiž taková líbivá, velice líbivá, takřka až pop-kulturní (ve smyslu zaměření na široké spektrum lidí). Pestré pastelové barvy, výrazné zaoblené kontury a všechno je takové uhlazené, že se po prvním pohledu podíváte zase a znovu a nakonec se přistihnete u toho, že se nemůžete odlepit od displeje. A teď se podržte, grafiku doplní podobně návyková hratelnost, takže je hned zaděláno na výborné herní orgie.
S grafikou Borderlands A hratelností Clash of Clans
Základem hry je vaše pevnost, do níž si dáváte různé pasti a vojenské hlídky, abyste se tak bránili před nájezdy ostatních hráčů. Z této pevnosti potom vyrážíte na vlastní loupežné výpravy do pevností ostatních hráčů, nebo do pevností chráněnou AI, které jsou součástí singleplayerových misí nebo vedlejších questů.
Mise v nepřátelském táboře spočívají v tom, že lodě (představované želvami) vyloží vaše jednotky na břehu a vy se s nimi následně pokoušíte zaujmout tři body znázorněné magickými diamanty. Tyto body přitom stráží různé vojenské jednotky (lučištníci, pěšáci, čarodějové atd.), takže snaha o obsazení bodů často vede k různým šarvátkám mezi znepřátelenými jednotkami.
Jako na běžícím páse
Prvním rozdílem oproti jiným strategiím je možnost ovládání jednotek. Battleplans nekončí u určení bodu vylodění, právě to totiž ve hře probíhá automaticky. Hráč se své jednotky ujímá až následně, přičemž jí kreslením po displeji ukazuje, kudy má jít. Znázornění cesty vypadá jako natahování provazu – to znamená, že jednotka vždycky dojde na místo, kam jste ji poslali, nejkratší cestou. Když po ní tedy chcete, aby se pohybovala přesně podle vašich představ, často ji musíte posouvat na etapy.
Ačkoliv se mapy nebo vojenské jednotky opakují, bývají ve hře vždycky rozstrkány jiným způsobem. A to samé platí i o zajímaných bodech. Někdy to vyjde a vy máte pocit, že jste se dostali do nové mise. Někdy to bohužel zase nevyjde, takže se cítíte, jako byste v té misi už někdy byli. Alespoň do té doby, než vám pokročilé vojenské jednotky vypráší kožich. V tomto směru jsou tedy pocity z hraní docela smíšené, jenže nakonec stejně zjistíte, že vás to strašně baví.
Můj dům, můj hrad
Jak už jsem řekla, podobně jako vy dobýváte pevnosti dalších hráčů, mohou oni dobývat pevnost vaši. Pokud se jim podaří obsadit potřebné body, přijdete o nějaké peníze (a hlavně čest). Kromě dobývání pevností je proto velmi důležitou složkou také připravování obrany vaší tvrze.
Podle toho, na jakém levelu se nacházíte a kolik máte peněz, můžete svou tvrz opevnit různými pastmi (například loveckými oky, zaslepovacími bombami, zpomalovacími pruhy atd.) a vojenskými jednotkami.Vojenské jednotky, které jsou stejné jako vojenské jednotky, s nimiž dobýváte hrady (a s nimiž disponují vaši nepřátelé) navíc můžete navádět na různé hlídací stezky. Vypadá to tak, že u konkrétní jednotky vytyčíte určité body a nastavíte časovač, čímž jednotce udáte kam a v jakém časovém rozpětí má jít. Jakmile učiníte všechna zabezpečovací opatření, můžete si na vlastní kůži vyzkoušet, zda se vaše pevnost útoku skutečně ubrání. Stačí v menu kliknout na možnost „fight“ a útočíte na svou pevnost ve zkouškovém módu. Netřeba dodávat, že je to skvělá příležitost, jak odhalit všechny nedostatky a postupně doladit i ty nejmenší detaily obrany tak, abyste útoky protihráčům pořádně znemožnili.
Hrdinové v čele šiku
Prakticky stejné hrdiny, které na vás posílají vaši protivníci, můžete mít i vy. Na začátku disponujete trojicí základních hrdinů – Balthor (hrdina trpasličího typu s obřím kladivem), Mason (agilní týpek, který kamenem zabezpečí první krystal, jenž ve hře zaberete takovým způsobem, že už ho protivník nedostane zpět) a Taigar (lučištnice, která exceluje v boji na dálku).
K těmto třem hrdinům si posléze můžete zdarma pořídit ještě jednoho hrdinu z možných sedmi. Osobně jsem si vybrala Grimma, jakéhosi nekromanta, který v misi dokáže uložit kouzelný kámen, z něhož se posléze rodí zombie a automaticky útočí na nepřátelské jednotky. Zajímavé jsou ale prakticky všichni dostupní hrdinové včetně Pepper, krasavice disponující firebally, nebo Baby, která se zneviditelní po každém zásahu zbraní.
Nabídka hrdinů je obecně velmi pestrá. Hrdinové se skvěle doplňují a vytvářejí neuvěřitelně rozsáhlou paletu různých strategických možností. Když člověk trošku přemýšlí, společně se způsobem udávání pohybu hrdinů a časovým limitem na obsazení kamenů může dělat naprosté divy. Stačí si jenom pohrát a nebát se experimentování.
Nadstavbovou hloubku Battleplans dodávají také možnosti upgradování. Ke každému hrdinovi náleží hromada speciálních schopností, například možnost vykouzlení tlakové vlny. A ke každému hrdinovi navíc můžete dokoupit i různé podřízené vojenské jednotky. V konečném důsledku tak z útočné jednotky můžete ukovat někoho do obrany a naopak.
Problém je jenom v tom, že každý upgrade vás stojí herní měnu. A ta neroste na stromech. Proto – pokud se nechystáte platit skutečnými penězi, musíte dobře rozmýšlet, jaké hrdiny si pořídíte a jakými speciálními schopnostmi je vyšperkujete.
Něco je zdarma, něco ne
Kdykoliv během hry máte samozřejmě možnost koupit si také další hrdiny. Toto ale vyžaduje bronzové valouny, které zde plní roli exkluzivní měny. Bronzové valouny se samozřejmě dají koupit za peníze, ale můžete si je vydělat také ve hře – každá významnější mise vám jich pár přinese. Ale skutečně jenom pár. Třeba 10 – 15 – 20, což je proti ceně hrdiny (500 valounů) hodně, hodně beznadějné. Samozřejmě, ušetřit můžete. Ale to budete muset hrát (a hlavně šetřit) velmi pečlivě.
Bronzové valouny můžete směňovat také za peníze, které potřebujete k různému upgradování na vaší základně plus k vylepšování hrdinů, jak je to napsáno o kapitolu dříve. Free-to-play model je vcelku povedený. To znamená, že člověk nemá pocit, že se z něj někdo snaží vytáhnout peníze, a že za investované peníze skutečně dostanete viditelná vylepšení a ne prkotiny.
Osobně jsem Battleplans hrála zcela bez placení a náramně jsem se bavila. Pokud se takto chystáte hrát i vy, jenom vám poradím, abyste si valouny šetřili na urychlování regenerace vašich jednotek. Právě čekání na to, než se jednotky zotaví, je totiž nejotravnější. A bez toho to nejde – leda byste je vyměnili, což se vždycky nehodí. Člověk má prostě tak nějak vymyšlenou svoji základní strategii a ta padne společně s tím, kdy jeden článek chybí.
Á propos – jednotek můžete mít v boji pouze tolik, kolik máte transportních želv. Zpočátku tedy hrajete se dvěma, následně se přidá ještě jedna. Ale to už budete muset mít něco málo odehrané. Tento způsob zajišťuje, že svou základní strategii postupně ladíte, necítíte se zahlceni a v ničem se neplácáte, což je skvělé.
Grafikou to začalo, grafikou to skončí
Tuto recenzi bych ráda skončila tím, čím jsem ji začala. Tedy povídáním o povedené grafice a k tomu přidružené muzice a zvucích. Musím se přiznat, že jsem už dlouho nebyla vizuálem nějaké hry tak nadšená, jako vizuálem Battleplans. Autoři se mi trefili do vkusu a navíc se jim povedlo být dostatečně originální. To znamená, že jakmile Battleplans uvidíte v chodu, zaryje se vám do paměti a už vás nepustí.
Taktéž zvuky jsou naprosto parádní. Veškeré to cinkání a pobrukování vojáků vás motivuje a baví. Všechno to navíc zní tak skutečně a zároveň neskutečně – zvuky jsou pochopitelně patřičně vylepšené. A to samé se dá říci i o hudbě. Ta vás nijak zvlášť neotravuje, ale pokud jí dáte šanci a na chvíli se zaposloucháte, určitě se vám zalíbí.
Battleplans – nejlepší strategie ve stylu Clash of Clans
Vzhledem k výborné grafice a ozvučení, ale především vzhledem ke skvělé hratelnosti musím Battleplans zařadit mezi nejlepší strategie pro Android a mezi nejlepší hry poslední doby vůbec. Hra je velmi zábavná, a pokud jí dáte pár minut šanci, určitě vás zaháčkuje svými šikovnými drápky. A tak by to u her přece mělo být především.
Battleplans
hratelnost - 93%
grafika - 99%
hudba a zvuk - 99%
originalita - 81%
93%
Pecka!
Zábavná strategie ve stylu Clash of Clans. Učaruje vám návykovou hratelností i výborným grafickým a zvukovým zpracováním. Prostě hra, jak má být.