The Incorruptibles – real-time strategie pro Android, která vám připomene sérii Age of Empires

Pamatujete si na Age of Empires? Klasickou real-time strategii, v níž jste budovali národy a potom s nimi bojovali o nadvládu nad územími? Tak to si určitě pamatujete i na spoustu probdělých nocí, kdy jste své síly měřili s hráči po internetu a zdokonalovali svou strategii a postřehy. Age of Empires totiž byla naprostá strategická pecka, která očarovala stovky tisíc lidí.

I přestože Age of Empires svého času byla velmi oblíbená, její jméno v současnosti nosí jenom free-to-play hra Age of Empires: Castle Siege, kterou si z Windows Store můžete stáhnout do svých počítačů s Windows 10, a Age of Empires: World Domination, která je v našem regionu zatím ještě nedostupná, neboť se nachází pouze v testovací fázi.

The Incorruptibles je real-time strategie pro Android, v níž budujete a zároveň bojujete. Základem (téměř) každého levelu je vaše základna, v níž můžete vytvářet pracovní a bojové jednotky. S pracovními jednotkami posléze na příslušných místech těžíte jídlo, kámen a dřevo, nebo je v lepším případě posíláte pracovat do dolů či na farmu, kde těchto surovin za stejnou časovou jednotku dokážou vytěžit víc.

Jelikož pracovní jednotky v ruce nemají žádné zbraně a na těle nenosí žádné zbroje, jsou pochopitelně velmi slabé, takže je musíte bránit před výpady nepřátel. A tak přicházejí na řadu vojenské jednotky rozdělené podle zaměření. K dispozici jsou klasičtí rytíři, útočníci s kladivy, lučištníci, kouzelníci a další jednotky plus minus podobného zaměření, jako v každé rozsáhlejší RTS strategii.

Ačkoliv zaměření jednotek, a tedy i jejich vlastnosti (kdy například lučištníci jsou skvělí v boji na dálku, ale naprosto selhávají v boji zblízka) odpovídají zajetému standardu, rozdílů v jejich použití se dočkáte dřív, než hru spustíte.

Vojáci v doprovodu

Na začátku každého levelu si hráči vybírají, s jakými jednotkami se do boje pustí. Do jednotlivých slotů označených čísly vkládají svoje favority a tím určují, v jakém pořadí jim tyto jednotky budou v boji k dispozici. Na výběr vojenských jednotek před samotnou misí totiž navazuje další herní mechanismus – výroba jednotek při hraní.

K výrobě další vojenské jednotky v pořadí (vybírali jste si je na začátku levelu, pamatujete) musíte upgradovat svou základnu na nový level, což stojí suroviny (někdy opravdu hodně). Jakmile se vám toto podaří, hra vám vyrobí velitele i u druhé vojenské jednotky a k němu si potom můžete libovolně verbovat další pomocníky za poplatek. Při druhé úrovni základny tak budete mít celkem dvě vojenské jednotky, při třetí tři atd. Opět zdůrazňuji, že tento styl pomáhá na menších displejích mobilů udržovat přehlednost a pomáhá uplatňovat správnou strategii a taktiku.

Postavte to od základu

Základna je sice nejdůležitější stavbou ve vašem táboře, protože když o ni přijdete, hra automaticky končí, ale nejedná se o jedinou důležitou stavbu. Jakmile budete mít dostatek surovin, můžete svůj tábor rozšířit například o farmu produkující jídlo, kamenictví produkující kámen, pilu produkující dřevo nebo například o střílnu, která tábor a lidi v něm bude bránit v případě, že vás někdo napadne.

Tábor je vždycky omezen jenom na pár míst, kam lze budovu postavit, takže musíte vždycky dobře plánovat a vybírat to, co se vám bude hodit. Pokud máte v dosahu tábora například rozsáhlý les, můžete namísto pily postavit třeba kamenictví a zajistit si tak nedostatkové suroviny.

V předních liniích se potom vždycky vyplácí nějaké to opevnění, respektive věže, které na nepřátele v dosahu automaticky střílí. Věže ale vždycky musíte promíchat s ostatními budovami, protože si musíte zajistit suroviny, jimiž platíte za vycvičení nových vojáků, za budovy a také za jejich upgrady.

Každá budova se dá postupně vylepšovat. Zatímco vylepšení vaší základny umožní verbovat nové vojáky, případně nakupovat vylepšení jako zkrácení doby verbování, vylepšení produktivních staveb zvýší výtěžnost za časovou jednotku a vylepšení střílen zase dosah, a nebo sílu automatického útoku. Také upgrady musíte vždycky dobře naplánovat a to zvlášť, co se týče vaší základny – upgrady jsou totiž drahé a pokud některý z nich urychlíte nebo ho naopak pořídíte pozdě, často se vám stane, že na tom ztroskotá celá vaše mise – kupříkladu vás v jednom okamžiku napadnou nepřátelé, kterým se kvůli nedostatku vojenských jednotek neubráníte. A propos – jakmile dojde ke zničení některé budovy, na jejím místě již nelze nic postavit, takže bránění vlastní základny je často základní prvek.

Mašírujeme na protivníky

Náplně misí se často mění. Zpočátku budete řešit klasické úkoly, jako třeba „dobij nepřátelskou vesnici“. Po čase vás ale budou zaneprázdňovat stále vypečenější zadání, kupříkladu udržení obranných linií, vypalování nepřátelských vesnic atd. Zadání misí se tak podstatně liší, takže The Incorruptibles vás budou neustále překvapovat a bavit.

Dokonce i pokud porovnáte dvojici misí, v nichž musíte jenom rozebrat a vyhladit nepřátelskou vesnici, vždycky najdete nějakou obměnu. Tyto mise se liší jednak terénem a rozložením budov (případně počátečním stavem vaší základny), ale třeba i vojáky, jimiž na vás nepřítel útočí, nebo dokonce i jednotlivými strategiemi.

Umělá inteligence je totiž mazaná a dokáže se dovtípit. Jednou se mi dokonce stalo, že jsem schválně lákala vojenské jednotky do své základny, aby je tam pobily mé střílny. Takto se mi to podařilo dvakrát po sobě, jenže potřetí se jednotka na hranicích otočila a odkvačila zase zpět, což bylo velmi milé překvapení (i když v té konkrétní misi se mi to moc nehodilo, protože obtížnost byla vysoká a já se tam už dlouho trápila).

Stavíme, stavíme a ještě jednou stavíme

Jednotlivé mise jsou pospojované fantasy příběhem pojednávajícím o chrabrých hrdinech, kteří se pustili do boje se zlým a chamtivým nepřítelem. Je naprosto jasné, na jaké straně barikády se ocitnete – společně se svými odvážnými jednotkami budete postupně osvobozovat zabrané vesnice, doly, přístavy a další přírodní úkazy, které jsou pospojované na mapě.

Příběh je docela milý, ale ničím originálním nepřekvapí. Scénáristé totiž neplýtvají větami, čemuž se ani nemůžeme divit – příběhy na mobilech se zrovna moc nenosí, i když výjimky by se určitě našly. Ale to jsem odbočila.

Každý nově osvobozený bod na mapě můžete využít pro sebe a pro podpoření své ekonomiky. Na místech s kamennými nalezišti můžete těžit kámen, v lese zase dřevo atd. Tyto suroviny pak zpětně použijete k výstavbě nových budov na mapě (nikoliv v misích), nebo k nákupu truhel se vzácným vybavením.

Vzácné vybavení je přitom mnohdy naprosto stěžejní, neboť díky němu můžete dopovat zkušenostmi svoje vojáky a dostávat je tak na nové levely. Tím se vaše jednotky stávají silnějšími, rychlejšími a celkově konkurenceschopnějšími a to citelně. Já jsem dokonce v první části hry jednotky vůbec nevylepšovala, protože jsem o této možnosti moc nevěděla, a v jedné misi mi to pořád dokola nešlo. Když jsem pak v zoufalství narazila na levelování a tuto možnost v hojnosti využila, inkriminovaným levelem jsem najednou projela jako nůž máslem.

Zajímavé je, že v úspěchu mi nikdy nebránil free-to-play model (tedy například přehnaná obtížnost některého z levelů), ale má vlastní blbost nebo neschopnost vymyslet správnou strategii a taktiku. Z toho vyplývá, že i když si za peníze vylepšíte vojáky až na maximum, stejně můžete narazit na překážky, které vás pořádně vyškolí. A to se mi líbí.

Co se jinam nevešlo

Z přiložených obrázků jste určitě už poznali, že The Incorruptibles disponují moc pěkným fantasy zasazením a grafikou. Na hru se díky tomu opravdu moc dobře kouká a díky zřetelnému prokreslení jednotek a budov a jejich výraznému rozlišení se také moc dobře ovládá – prakticky nikdy se vám nestane, že byste něco nebo někoho přehlédli a zdlouhavě to hledali. Kdo zažil zmatení při hraní real-time strategií, jistě mi dá za pravdu, že u tohoto žánru je přehlednost stěžejní.

K pohodlnému hraní přispívá také velmi dobře vyřešené ovládání – díky skvěle navrženému uživatelskému rozhraní máte všechny potřebné prvky vždycky u ruky, takže i když jste zrovna v nouzi a se svými jednotkami bráníte nájezd na svou vesnici, není problém vyrábět nové jednotky a provádět všechny důležité úkony.

Jediným vážnějším nedostatkem je absence možného oddálení na mapě, které by umožnilo ještě větší přehled. Absence zoomu je naštěstí nahrazena skvělou minimapou, jíž lze používat k přesunu na vybrané místo.

Absenci zoomu samozřejmě lze pochopit – tvůrci chtěli zachovat absolutně jednoduché ovládání a nezatěžovat nás dalšími prvky. Žehrání na to, že pohled nelze přiblížit, je ale spíše hnidopišství. The Incorruptibles je jinak ve všech směrech perfektní real-time strategie pro Android, kterou navíc můžete stáhnout a hrát zcela zdarma. Větší pecku za ty peníze neseženete, to mi věřte.