Matemág: Dobrodružná edukativní hra v českém jazyce, která děti naučí milovat matematiku

Přimět děti, aby měly rády matematiku, může být nadlidský úkol. Zvlášť pokud na ně jdeme s tužkou a sešitem. Díky pokročilým technologiím však máme mnohem širší možnosti, třeba mobilní telefony a  Android hry. Věřím, že za jejich pomoci by se  to povést mohlo. Hodně v tomto směru věřím třeba hře Matemág (s podtitulem Dobrodružná edukativní hra) od vývojářského studia TechSophia.

Matemág je hra určená pro děti do cca 10 let, přičemž je rozdělená do čtyř věkových kategorií – předškolní děti, děti z první třídy, děti z druhé třídy a děti starší než všechny tři předešlé kategorie. Při testování jsem si nastavila obtížnost pro nejstarší děti, ze zkušeností se svojí neteří si však troufnu tvrdit, že tuto obtížnost hravě zvládnou právě i mladší děti. Alespoň na pár výjimek, s nimiž jim samozřejmě mohou pomoci rodiče.

Výlet za matematikou

Matemág vypráví o dvou dětech – chlapečkovi a holčičce ve věku kolem 6ti let, kteří přijeli k babičce na prázdniny. Během vybalování pak náhodou narazí na magickou knížku. Po otevření této knihy jsou vtaženi do dobrodružství, kde hraje prim mocný mág a jeho Matemagie. Matemagie dětem učaruje, takže se rozhodnou naučit se jí také. To ovšem obnáší dlouhé putování přes hory a doly a louky a lesy.

Přitom na každém kroku na děti čekají nástrahy, naštěstí pro ně je však lze poměrně jednoduše překonat. Ano, trefili jste se správně. Stačí použít trocha té matematiky. V tomto případě Matemagie, za níž hra matematiku vydává.

Matemagie skutečně funguje

Matematické hádanky jsou rozdělené do několika skupin. Děti v první řadě krmí mlsné rostliny pokrmy tak, aby všechny rostliny měly stejně potravy. Dále je na pořadu dne zadávání sekvencí, díky nimž se pak pohybují výtahy v prostoru mezi místem A a místem B tak, aby nenarazily do některé z překážek (například dvakrát doprava, jednou nahoru atd.). Poslední skupinou úkolů je řešení matematických příkladů, které se řetězí a doplňují tak, že můžete přesně odhadnout, jaké číslo a kam patří.

Krmení hladových rostlin mě tolik nebavilo. Jedná se o stále stejné sekvence, kde jednou krmíte buchtami, jindy párky, někdy méně květin, jindy zase více. Ale to je celé. Jsem přesvědčená, že děti brzy přijdou na princip a pak už je to nebude moc bavit, stejně jako mě. Štěstí je, že tyto sekvence jsou rychlé a jednoduché, takže zase tolik neotravují.

Zadávání sekvencí u výtahů je mnohem zábavnější a podle mého názoru dětem předá mnohem větší schopnosti, především z logiky a schopnosti kombinovat. Zadávání sekvencí jsem viděla i u klasických adventur a vždycky to fungovalo dobře. Tady je to navíc podloženo pěknou grafikou a rozmanitými překážkami, kdy každá sekvence přináší něco nového a neokoukaného.

K minihrám se sekvencemi mě napadá jenom jediná výtka. Křivka učení je možná až příliš pozvolná. V několika prvních sekvencích vkládáte pouze jeden nabízený příkaz, takže v podstatě ani nic nevymýšlíte. V dalších pak máte k dispozici pouze dva či tři příkazy, které jsou stejné nebo hodně podobné, takže v konečném důsledku taky nic nevymýšlíte. Trošku výzva přichází až přibližně v polovině hry a ten skok je pro změnu zase obrovský – hra vám totiž najednou dá k dispozici hromadu příkazů, což je fakt rozdíl. Tohle asi chtělo trošku víc vyvážit, protože děti v první fázi nedělají nic, načež dělají všechno.

Řešení matematických příkladů mě mile překvapilo. Je to zábava. Princip ve hře představený mi hodně připomínal Sudoku. Ale musím se přiznat, že jsem v těchto úlohách brzy narazila. A to se nepovažuji za úplného matematického antitalenta. Po delším zkoušení a přehodnocení jsem ale chybičku vyřešila. A pak už to šlo docela hladce. Jsem ovšem přesvědčená, že děti v tomto případě budou adaptabilnější a pohotovější a že na větší zádrhel nepřijdou. Také věřím, že tyto úlohy by děti mohly bavit, protože jsou skutečně zábavné. Hra jim je navíc nepředhazuje jakožto matematickou úlohu, ale jako kód k otevření tajných dveří, což je dle mého názoru mnohem lepší motivace.

Mocný čaroděj má úroveň

Zmiňované úlohy jsou poskládány na vznášejících se ostrovech připomínajících Eldorado. Mezi jednotlivými úlohami tedy děti přecházejí, přičemž mají pocit, jako by se pohybovali v klasické hře. Přesouvání děti po mapě se řeší poklepáním na displej. Na hru se díváme pohledem z boku a grafika je 2D.

Další věcí, ve které Matemág naprosto exceluje je celková prezentace hry. Krásné grafiky jste si asi už všimli na okolostojících obrázcích, co ale z obrázků nevyčtete je perfektní dabing. Příběh je vyprávěný prostřednictvím komiksových oken. Hráč si každé nové okno spustím dotykem. Daný obrázek se potom rozjede a vyjeví svůj příběh. Některé obrázky pouze znázorní danou věc. Jiné obrázky jsou však plně dabované.

Dabing v Matemágovi je na prvotřídní úrovni. Hra pečlivě přehrává veškeré dialogy mezi dětmi (holčička i chlapeček má svůj vlastní hlas), jakož i mezi nimi a Matemágem. Ke všem dialogům se lze vrátit.

Hra je podle příběhu rozdělená do kapitol. První třetina hry je k dispozici zdarma, za další kapitoly si pak musíte pár desítek korun připlatit. V rámci aplikace pak lze přikoupit přístup i do dalších her ze série Matemág (Matemág: Hadi, Matemág: Spojovačky, Matemág: Pavučiny, Matemág: Součtové trojúhelníky).

Podle názvů dalších dílů je vám asi naprosto jasné, že různé díly přinášejí různé herní principy a mechaniky. Každý z těchto dílů je pak zaměřený na úplně jiné matematické problémy. Jak je ovšem uvedeno v popisku všech těchto vzdělávacích her, různorodá didaktika vychází z Hejného metody výuky matematiky. Didaktický obsah a jeho gradace byly vytvořeny experty na vzdělávání z H-mat o.p.s pod vedením profesora Hejného.

Na konci této recenze je vám tedy už nad slunce jasné, že vám Matemága ráda doporučím. Hra má krásnou grafiku i dabing a nabízí úkoly, které vaše děti pobaví, ale navíc jim vtlučou do hlavy některé hodnotné věci. A to je k nezaplacení.