Assassin’s Creed Identity – tichý zabiják útočí na mobily s Androidem

A je to tu. Ubisoft Entertainment se po alibistické odbočce Assassin’s Creed Pirates, což byla v podstatě strategická hra s prvky postřehových her, rozhodla na naše mobily s Androidem konečně přinést klasického Assassina v poměru (téměř) 1:1. Tato hra dostala název Assassin’s Creed Identity a její hodnocení najdete uvnitř recenze.

Zajímavé je, že Assassin’s Creed Identity byla ve vývoji mnohem déle, než její „velká počítačová/konzolová“ předloha. Vývojáři mobilního Assassina se potýkali s mnoha problémy, z nichž asi největším bylo balancování mezi skutečnou podobou počítačové hry a zjednodušením pro mobily. Ubisoftu se koncept stále nezamlouval a tak vývoj dokonce i na pár týdnů pozastavil.

Assassin’s Creed Identity je akční RPG hra viděná pohledem ze třetí osoby (kamera je tedy pověšená jakoby za zády hlavního hrdiny), ve kterém jde především o plížení, nenápadné prozkoumávání a tiché zabíjení.

Jak už to tak u značky AC bývá, této hře bylo přiděleno jedno historické období, které odkrývá s maximální historickou pečlivostí, i když některé události jsou smyšlené, aby došlo k oživení herního dění. Na Assassin’s Creed Identity přitom vyšla renesanční Itálie, takže tematickým zasazením má nejblíže Assassin’s Creed II. Ptáte se, zda ve hře potkáte Ezio Auditoire da Firenze? Nechte se překvapit…

Příběh Assassin’s Creed Identity je značně spletitý. Kostru opět tvoří válka mezi asasíny a templáři, přitom ovšem narazíte na šokující odhalení skupiny, která pro zábavu zabíjí lidi. A jak už to tak bývá v případě AC her, potkáte spoustu význačných historických osobností, jmenovitě například Leonarda da Vinciho nebo Cesare Borgiu.

Všechny známé osobnosti v příběhu poodhalí určité skutečnosti a navíc vás obvykle stihnou vtáhnout do svého příběhu a vnuknout vám nějakou svoji ideu. Celé myšlence a servírování příběhu není co vytknout – příběh je napínavý a nenucený, přičemž historická data vám nikdo nenutí – prostě se tak nějak dějí a vy je buď vstřebáte, nebo necháte být. Tím chci říci, že příběh si užijí i lidé, kteří historii moc nemusí nebo se jí dokonce děsí.

Zavěšený na římsách a okapech

Assassin’s Creed Identity je zasazený do otevřeného herního světa v tom smyslu, že prostředí misí je volně přístupné a je jenom na vás, jakou cestu si pro plnění úkolu vyberete. Volnou ruku ve výběru cesty a řešení vám ovšem dávají až mise číslo 4 a výše, do té doby vás hra vodí za ručičku a žádné odchylky nedovoluje, takže nebuďte netrpěliví a hezky vydržte.

V plnění úkolů vám pomůže spousta asasínových dovedností. Kromě tichého zabíjení umí hlavní hrdina šermovat, ale také se nepřítele zbavit mnoha vychytralými způsoby. V této konkrétní hře autoři přišli s klasickým skrýváním uvnitř kobky slámy, nebo ve skupině sedících či chodících lidí. Dále je k dispozici podplácení stráží, které si vás následně tolik nevšímají, a to i pokud máte na dané místo zákaz vstupu. A za zmínku stojí také kurtizány, které dokážou stráže rozptýlit, abyste kolem nich mohli nepozorovaně projít.

Asi nejdůležitější v Assassin’s Creed Identity i v celé herní sérii Assassin’s Creed je ovšem možnost volného pohybu nejen po ulicích města, ale také po úbočích a střechách domů. Hlavní hrdina je vybaven tzv. parkourovým pohybem, kdy dokáže zdolávat jakékoliv překážky šplháním a skákáním. Při pohybu ve městě vás tak vůbec nic neomezuje, ačkoliv se sluší říci, že domy vně kruhové výseče, která je určená pro plnění mise, nejsou aktivní, takže se o ně zaseknete.

Ladění zrnění

Bohužel s pohybem po domech nastává první problém. Ovládání hlavního hrdiny probíhá na obou stranách displeje, kdy v levé části udáváte směr, zatímco v pravé části (tedy pravým palcem) se klasicky rozhlížíte.

Ovládání v základu bohužel není vyladěno podle dnešních standardů. Pokud jste tedy na mobilech už nějaké ty akční hry hráli, budete docela ztraceni, neboť ovládání nereaguje tak, jak jste zvyklí. Osobně jsem se dlouho trápila s obráceným a příliš citlivým rozhlížením, kdy se mi ve stresu (například při útěku z nepřátelského území) často stávalo, že jsem se s postavou podívala dolů a ne nahoru, což se mi někdy stávalo osudným.

Snahy o to „si zvyknout“ jsem proto nakonec vzdala a pustila se do ladění ovládání, které nebylo tak jednoduché, ale nakonec jsem si přece jenom přišla na své. U takto komplexní hry je sice pochopitelné, že tvůrci se spoléhají na doladění ovládání, ale spoléhat se na to, že začínající hráči si s ním poradí, je docela odvážné. Nechápu, proč se v tomto směru nedrželi standardů a ovládání více nevyladili.

Vedle akčního ovládání je k dispozici typicky „mobilní ovládání“, kdy postavu ovládáte poklepáním na místo určení. Tento způsob docela funguje, ale stejně se při něm musíte rozhlížet, takže je zde spíše k doladění klasického pohybu například ve chvíli, kdy se plížíte za nepřítelem, nikoliv jako hlavní ovládání.

Co se týče ovládání v soubojích, nebo takových věcí, jako je zabíjení nepřátel ze zálohy, tam obvykle není žádný problém. Tyto věci provádíte kliknutím na aktivní ikony, které se vám zjeví nad postavami v případě, že se k nim přiblížíte na určitou vzdálenost.

Ovládání soubojů je potom rozvrstveno na tři ikony, kdy s postavou parírujete (kryjete se před nepřátelskými údery) přidržením akčního tlačítka, nebo útočíte jediným kliknutím. Také můžete používat speciální útoky vycházející z levelování a nakonec se otočit a ze souboje utéct. To skutečně využijete, ale nikoliv kvůli přesile.

Obtížnost je nastavená až trapně nízko, takže i pokud v boji nějakou dobu nebudete reagovat na nepřátelské výpady, stejně přijdete jenom o pár bodíků (pokud vůbec o nějaké). Největší zranění v Assassin’s Creed Identity tak paradoxně získáváte kvůli padání z větších výšek, což je pro každého hrdinu dosti potupné.

K deklasování vaší ješitnosti nakonec přispěje i naprostá debilita nepřátel, kteří nevidí třeba i jen několik metrů před sebe, takže se stává, že zatímco vy někoho zabíjíte, druhá hlídka vypadá, že vám sekunduje. A pokud si myslíte, že obtížnost v pozdějších misích nějak zvlášť vzroste, tak jste docela na omylu.

Je mi jasné, že tvůrci se snížením obtížnosti pokusili negovat obtížné ovládání a přinést Assassin’s Creed Identity i mezi casual hráče, tento způsob se jim ale moc nepovedl. Je možné, že někomu nastolená křivka obtížnosti nepřijde zvláštní, ale pokud jste na mobilech už něco odehráli, můžete být zklamaní.

Orlí zrak

Pro větší přehlednost misí ovládá hlavní hrdina v Assassin’s Creed hrách tzv. „eagle vision“, což je orlí zrak. Pokud ho aktivujete, hra vám barvami zvýrazní všechny důležité postavy ve vašem okolí, takže okamžitě víte, na koho si dát pozor (červená), kdo stojí na vaší straně (modrá) nebo kdo je důležitý živý (žlutá). Eagle vision je omezený tzv. cooldownem, ale ten se obnovuje vcelku rychle, takže zvýraznění postaviček máte kdykoliv k dispozici.

Oproti klasickým počítačovým a konzolovým hrám se Assassin’s Creed Identity liší zase možností výběru povolání hlavního hrdiny, kdy se můžete vydat třemi směry (shadowblade, trickster, tref). Rozdíl v hratelnosti za jednotlivé postavy není tak velký, jako rozdíl v jiných hrách z žánru akční RPG, ovšem pocítit lze – hlavně v několika speciálních dovednostech, jako jsou vrhání dýk, pokládání časovaných a kouřových bomb nebo zmatení nepřátel.

Speciální schopnosti už si klasicky otevíráte výměnou za zkušenostní body, které získáváte za plnění hlavních a vedlejších úkolů v misích. Asasín má dále vcelku klasické možnosti stran vybavení postavy, kdy do slotů pro zbraně, kalhoty, boty, pláště atd. dáváte předměty se stále lepšími vlastnostmi. Předměty ovšem nezískáváte klasickým nakupováním v obchodech (tato možnost zde je, ale navázána spíše na mikrotransakce), ale za dokončování misí. Některé předměty lze také vyrobit, ale plány jsou drahé, čímž se opět dostáváme k mikrotransakcím.

Mikrotransakce v placené hře

Jak jste pochopili z předchozích řádků, ačkoliv za Assassin’s Creed Identity utratíte nějakých 150 korun, hra vám tu a tam nabídne možnost „přilepšit si“. Mikrotransakce jsou navázány na vzácné předměty, nákup plánů pro výrobu zbraní atd.

Rozhodnutí, zda je vůči hráčům fair osadit hru za 150 korun mikrotransakcemi, nechám čistě na vašem uvážení. Já jsem z toho ovšem nebyla zrovna moc nadšená, a to i přestože mikrotransakce žádnému běžnému užívání hry nevadí. Assassin’s Creed Identity nabízí plnohodnotný zážitek i bez vybavení, které je dostupné za skutečné peníze.

Mnohem spíše chápu rozhodnutí autorů nabídnout hráčům prakticky od začátku rozšíření základního balíku misí o další dobrodružství. Cena 70 korun je vcelku odpovídající, dostanete za ni několik hodin zábavy navíc.

Má svůj styl, ale i rezervy

Ačkoliv v obchodě Google Play Store narazíte na lidi, kteří vám budou tvrdit, že Assassin’s Creed Identity přináší revoluční grafické zpracování, grafika této hry rozhodně nepatří ke špici. Assassin’s Creed Identity přichází s některými podmanivými scenériemi (například koloseum je naprosto famózní), ovšem při pohledu zblízka je svět hodně strohý a objekty a textury hodně nedetailní. Nemluvě o tom, že nepřátelé i civilisté se neustále opakují, jako by pocházeli ze stejné továrny.

Ano, spoustu výkonu autorům vzala skutečnost, že Assassin’s Creed Identity je zasazená do otevřeného světa, který je navíc 100% přístupný. Jenže to autory bohužel neomlouvá, takže nebudeme chodit kolem horké kaše. Na Assassin’s Creed Identity je zkrátka vidět, že byla ve vývoji delší dobu – grafika je lehce zastaralá, což by někomu mohlo vadit.

Assassin’s Creed Identity – kvalitní RPG v otevřeném herním světě

Assassin’s Creed Identity není dokonalá hra. I přes několik výrazných neduhů jsem si ji ovšem skvěle užila a můžu vám ji vřele doporučit. Jedná se o jedno z nejlepších RPG v otevřeném herním světě, které se na Androidu za poslední roky urodilo. Konkurence sice není taková, ale i přesto se jedná o úspěch.